HOSPITAL A BRAUNŮV BETLÉM V KUKSU, SRPEN 2012

Název

HOSPITAL A BRAUNŮV BETLÉM V KUKSU, SRPEN 2012

Popis

PODLE POVĚSTÍ se na místě zvaném později Kuks kdysi těžívalo zlato. Staroněmecké slovo kukus (kux, cux) znamená podíl na výnosu dolu. Nad labským úbočím zde navíc vyvěraly prameny, o nichž se v okolí říkalo, že mají léčivou moc. Přirozené kouzlo údolí tak dozajista volalo po výtvarné úpravě, jak to jen barokní lidé se svým krajinným cítěním dokázali.

V ROCE 1684 zdědil zdejší panství Hradiště hrabě František Antonín Špork. Ten svolal v roce 1694 ke kukským pramenům komisi předních lučebníků, kteří vydali dobrozdání o jejich blahodárnosti. Od následujícího roku začal hrabě Špork realizovat velkorysou přestavbu kukského údolí na svůj letní dvůr, který se měl zároveň stát lázeňským a společenským střediskem šlechty.

PRAMEN byl překlenut pískovcovými deskami a nad ním vznikla kaple Nanebevzetí P. Marie, napravo od ní pak velký hostinec U Zlatého slunce . U pramene byl zbudován dřevěný lázeňský dům, k Labi zamířilo mohutné kaskádové schodiště zdobené sochami Tritonů, zakončené nejprve Dianinou lázní, později kašnou se sochou Polyféma, který díky mechanismu ve svých zádech hrával pod proudem vody lázeňským hostům luzné melodie. Břehy spojil most zdobený malovanými řezbami harlekýnů, za nímž byly založeny fontány a stavby letohrádku s kulečníkem a holubníku. Roku 1702 vzniklo vedle hostince dřevěné divadlo, kde se hrály německé a italské kusy, včetně oper. Dolní louka se upravila na závodiště, zvané rejdiště, na kterém hosté provozovali dnes neznámou hru s kroužky ringelspiel.

DO ROKU 1710 byl někdejší dřevěný lázeňský dům zaměněn za zděný zámek, v jeho patře měl Špork své letní sídlo, zatímco přízemí sloužilo coby lázeňské místnosti s vanovými koupelemi (8). Vedle domu vnikly promenádní arkády, orloj, 10 budov pro lázeňské hosty a další příležitostné stavby, dnes již dávno zaniklé. Dodnes ovšem v Kuksu existuje špalír původních roubenek, kde žili zaměstnanci Šporkových lázní. Jako poslední doplnil lázně okolo r. 1722 tzv. Dům filosofů s rozsáhlou knihovnou pro hraběcí hosty.

OBRAZ LÁZEŇSKÉHO ŽIVOTA v Kuksu kdysi pěkně vykreslil královédvorský písmák Halík, který se jako jeden z prvních Šporkovou rezidencí zabýval:
V Kuksu bylo možno spatřiti různé nevídané věci, rozmanité výtvory umělecké, zhotovené od nejzna-menitějších umělců, různé podivuhodné přístroje a zařízení, o nichž pověst rozšiřovala zprávy k víře nepodobné. Sama osobnost hraběte Šporka, který chtěl míti z Kuksu malý Versailles s jeho rušným životem, již vábila mnohé, zvláště urozené panstvo, které se tu mohlo oddávati radovánkám v rozsáhlých a dobře pěstěných lesích. Hostům bylo volno účastniti se lovu ryb, ptáků neb štvaní vysoké zvěře, což všechno zvyšovalo neobyčejně zájem a zanechávalo v návštěvnících nejpříjemnější vzpomínku na dobu, tu strávenou. Kromě lovu a umění výtvarného ještě přistoupilo k tomu umění hudební. Hudba a tanec s ní spojený obveselovaly hosty, divadelní a operní skladby povznášely mysli jejich, umění slovesné, uložené v četných knihách, jež byly hostům po ruce, nutilo je přemýšleti o vážných věcech lidského života. Rozmanité hry, provozované na různých místech, doplňovaly půvaby lázeňského života. A tak není divu, že všechno to proslavilo lázně v Kuksu daleko široko tak, že velmi četní hosté byli dychtivi spatřiti divy ty a z části i sami užíti výhod, jež se jim tu naskytovaly, jako nikde jinde v zemi...

SLÁVA ŠPORKOVA BAADU trvala včetně pozvolného a nezadržitelného úpadku ve 30. letech 18. stol. slabých 40 let. Po smrti hraběte panstvo zcela lázně opustilo, v r. 1740 je postihla ničivá povodeň, mnoho staveb zaniklo či změnilo svůj účel. Postupná devastace areálu má svou tečku v demolici bývalého šporkovského zámku roku 1901 a odsunu německého obyvatelstva po válce.

KUKS by byl zřejmě dodnes jen pomístním názvem u vísky Slotov, kdyby si jej za své letní sídlo nevybral František Antonín Špork, významný mecenáš umění přelomu 17. a 18. stol., jedna z nejzajímavějších postav českého baroka. Jeho zásluhou zde vznikl pravý ostrov barokního umění, inspirovaný mnoha evropskými vzory, obraz ideálního světa, který krom života v podobě okázalé rezidence a zábavních lázní obsahuje také duchovní (klášter) a charitativní (hospital) složku, korunovanou hrobkou svého zakladatele a hřbitovem špitálních chovanců, věčností a smrtí. Smrt a život, zábava a rozjímání v důmyslné scenérii, tak jak to vidělo baroko.

STEJNĚ BARVITÝ A PROTIKLADNÝ byl i kukský pán. František Antonín Špork (1662-1738) jako syn vestfálského vojáka, který to v 17. století dotáhl na majetného císařského generála, trpěl celý život komplexem ze svého nízkého původu, kvůli němuž na něj stará šlechta hleděla tak trochu s podezřením. O to horečnější byla Šporkova veškerá činnost, v níž se - zase jako v baroku - světla záslužných činů střídají se stíny osobních a dobových nectností.
Špork se hned jeví jako fundátor skvělých děl, hned zas jako ješitný sudič o každou maličkost. Je lakotným hospodářem, ale při jeho slavnostech teče víno z kašen. Vydává memoriály o křivdách, které mu činí církev sv., ale dává překládat hloubavou náboženskou literaturu. Chce duchovně vést své poddané, ale neváhá je při sebemenší příležitosti zmrskat. Je mystickým poustevníkem, ale zároveň se snaží získat pozornost dvora obskurním řádem a vztyčením pomníku císaři. Holduje divadelní a lovecké zábavě, a přitom staví na odiv svou spiritualitu v podobě založených klášterů a špitálů. V jeho službách působí nejlepší umělci své doby (sochař Matyáš Bernard Braun, rytec Michael Heinrich Rentz či architekt Giovanni Battista Alliprandi), jiní se budou objevovat příležitostně (malíř Petr Brandl), další jen prolétnou okolo (básník Johann Christian Günther nebo skladatel Johann Sebastian Bach).

STAVBA HOSPITALU

Již v roce 1696 se hrabě Špork rozhodl, že na svém hradišťském panství založí špitál pro přestárlé veterány z okolí. Poté, co začaly na levém labském břehu v Kuksu utěšeně růst Šporkovy lázně s rezidencí, byl jako místo pro budoucí ústav vybrán protější, pravý břeh.

Od roku 1707 se podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho budoval kostel nejsvětější Trojice, na němž pracoval stavitel Pietro Nettola. V roce 1710 bylo dokončeno průčelí kostela, který byl vysvěcen až 20. srpna 1717. Takřka současně s kostelem, jehož krypta sloužila jako hraběcí hrobka (jakési mauzoleum Šporků), se stavěly také budovy po obou stranách chrámu - špitál a křídlo určené pro pečovatele o potřebné (po 1708). Zároveň se zřizovala špitální zahrada, za kterou později vznikl ještě hřbitov s kaplí.

Špička barokního sochařství je v podobě dosti statických alegorií Umění, Řemesel, Živlů a Ročních období prováděl Nizozemec Bartholomeo Jacob Zwengs, následován Janem Bedřichem Kohlem Severou, jemuž je připisován třeba hrající Polyfémos z původní lázeňské kašny.

Skutečné mistrovství přichází do Kuksu roku 1712 s významným barokním sochařem Matyášem Bernardem Braunem (1684-1738). Jako osmadvacetiletý, podle tehdejších měřítek již vyzrálý sochař, tu začal tvořit osm Blahoslavenství, které obklopují hospitální terasu. Ty doplnili okolo r. 1715 dva andělé smrti (Blažené a Žalostné) s mohutným Náboženstvím uprostřed terasy. Lázním dodala Braunova dílna 40 trpaslíků a Davida s Goliášem (vulgo Herkomannem). Šporkovo panství pak zaplnily další krajinné realizace, z nichž nejvýznamnější je tzv. Braunův Betlém.

Vrcholem Braunova působení v Kuksu jsou alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor celkem 24 plastik tesaných v rozmezí pouhých dvou let (!) po r. 1717 a umístěných podél severního průčelí hospitalu. Dech beroucí kolekce, kdysi barevná, zdůrazňovala hloubavost zakladatele Kuksu a chovancům i Šporkovým hostím měla připomínat rozpor mezi dobrem a hříchem, tak jak to svým způsobem moralizující baroko zdůrazňovalo. Jedná se o jeden z nejznámějších souborů české barokní plastiky, velkoryse prostorově řešený, dynamický, dokonalý formou i bohatou variací tématu.

Když Špork zemřel a lázně - stejně jako všechny jeho aktivity od divadla přes vydávání knih až třeba po snahy o lepší lov - vzaly za své (1738-1740), zůstal nad labským údolím prázdný špitální dům. Jeho historie a význam jsou často různými sporckology přehlíženy. Jedná se však o jedinou instituci, která Šporka přežila, a to na dlouhých 200 let. Navíc instituci záslužnou, která na rozdíl od drobet lunaparkových lázní také pár churavým pomohla.

Po zesnulém Šporkovi zůstala jeho dcerce Anně Kateřině nadační listina, podle níž mělo být v Kuksu vydržováno sto chudých, neduživých a přestárlých mužů z okolního panství Hradiště. Zřejmě na památku praotce rodu, hrdiny tureckých válek Jana Šporka, šlo o vojenské vysloužilce. Jak říkal František Antonín, „poněvadž mnozí z těchto starců, kteří byli vojáky, v mládí žili nepořádně a pustě a nemyslili na svou věčnou spásu“, bylo kvalitní stáří hospitálních chovanců svěřeno do rukou dvanácti milosrdných bratří.

Milosrdní bratři neboli Hospitálský řád sv. Jana z Boha (Ordo Hospitalarius S. Ioannis de Deo, OH), založený r. 1537 ve španělské Granadě pozdějším světcem Juanem Ciudad, se světově stará o nemocné, raněné, zmrzačené, postižené, staré a nemohoucí bez rozdílu vyznání, národnosti, rasy či majetku. Juan začal jako první medik vnímat tělo i ducha člověka coby jeden celek dle řádového hesla Per corpus ad animam (Prostřednictvím těla k duši). Řád již v 16. stol. rozdělil nemocnici na ženské a mužské oddělení, a jako novinku zavedl jednotlivá oddělení podle typu choroby. Bratři stáli u počátku péče o duševně choré. Vstoupili do dějin medicíny speciální léčbou označovanou jako electro-balneo et mechano therapeuto. Dnes jich je na světě více než 1300. Do Čech přišli jako ošetřovatelé v bitvě na Bílé hoře, zřídili první český ústav pro bláznivé kněze, v r. 1847 provedli v Praze první českou operaci pod narkózou a dnes působí ve stopovém množství na Moravě. Znakem řádu je zlaté granátové jablko v modrém poli jako symbol plnosti víry, znovuzrození a zmrtvýchvstání.

Období

Statistiky

  • 154 fotek
  • 1 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
HOSPITAL A BRAUNŮV BETLÉM V KUKSU, SRPEN 2012
Komentáře Přidat